Studium

Publikováno 01.02.2016 | napsal Vladimír Čížek

0

Splněný sen

Každý asi máme nějaké místo na zeměkouli, kam bychom se velmi rádi podívali. Pro osmnáctiletou studentku Prvního soukromého jazykového gymnázia v Hradci Králové Evu Sedláčkovou byl takovým místem neskutečně vzdálený Nový Zéland. Pod dojmem obrázků z turistických prospektů a filmů si ho představovala jako ráj – barevnou zemi s překrásnou přírodou, zpívajícími ptáky, s největšími stromy na světě, šuměním moře, kde je možno pozorovat velryby, věčně zasněženými horami se studeným větrem, zářícím sluncem a tajemnými domorodci. Vzrušovala ji představa, že by to jednou mohla vidět na vlastní oči a prožít si svůj sen.

Možnost se jednoho dne nabídla v podobě soutěže pro studující angličtiny o studijní pobyty na Novém Zélandu. Dala si práci s pečlivými odpověďmi na soutěžní otázky a s esejem v angličtině. Námaha se vyplatila. Vyhrála první cenu – tříměsíční studijní pobyt na střední katolické škole KAVANAGH COLLEGEDunedinu s ubytováním v rodině. Zbývalo sehnat jen 36.000,- Kč na letenku, zařídit si novozélandské vízum a pak už se jen těšit. Zvolila si termín od září do prosince.

Nový Zéland její očekávání splnil. Řečeno jedním slovem bylo to úžasné – škola, hostitelská rodina, výlety, zkrátka všechno. Anglicky uměla již dobře z domova, a tak se ve škole rychle a snadno zapojila. Ani nepotřebovala intenzivní jazykovou přípravku pro zahraniční studenty. První dny pro ni byla novozélandská angličtina šokem. Ale na polykání koncovek a místní slang si brzy zvykla. Ve škole se mluvilo pochopitelně spisovnou angličtinou.

Systém studia je zde úplně jiný, více se podobá vysokoškolskému studiu. Studenti a studentky si na začátku roku vyberou 6 povinných předmětů, které budou studovat.  Například v posledním ročníku si vybírají z angličtiny, matematiky, biologie, chemie, fyziky, elektroniky, dějepisu, náboženských studií, zeměpisu, tělocviku, ekonomiky, účetnictví, hudby, designu, grafiky, výpočetní techniky, nauky o vedení domácnosti, práce v dílnách (textil), výtvarné výchovy (zahrnující umělecký tisk, kreslení, malbu a fotografii), dějiny umění, řízení textových informací, dramatického umění, maorštiny, francouzštiny, němčiny, klasické filologie a přípravy na zaměstnání. Každý pak má individuální rozvrh, v každém předmětu tedy většinou jiné spolužáky. Školní rok je rozdělen na 4 čtvrtletí. Začíná se 1. února a končí 7. prosince. Kromě letních prázdnin jsou kratší prázdniny mezi čtvrtletími. Do školy se chodí ve školních uniformách. Na škole studuje kolem 1000 chlapců a děvčat ve věku od 11 do 18 let a z toho je asi 150 studentů ze zahraničí.

Vybavení školy by jim mohla závidět i univerzita. Studujícím je k dispozici například 150 počítačů, vlastní divadlo, rozsáhlá knihovna, laboratoře pro chemii, biologii, dílny vybavené stroji, ateliery pro výtvarné předměty, hudební místnost, filmové studio a fitnescentrum. Protože jde o katolickou školu, je zde i školní kaple. Účast na mších je nepovinná. Škola vede své žáky v duchu křesťanských hodnot. Na škole se provozují tyto sporty: atletika, badminton, košíková, dívčí košíková (netball), kriket, golf, veslování, ragby, lyžování, kopaná, stolní tenis, tenis, volejbal a vodní pólo.

Třídy nejsou velké, maximálně do 20 osob. Při studiu je kladen velký důraz na praxi. Součástí výuky jsou praxe v dílnách a laboratořích. Škola velmi dobře připravuje studující ve zvolených oborech. Na druhé straně úroveň všeobecných znalostí je ve srovnání s českými studenty nižší.

Eva si vybrala pro studium své oblíbené předměty – fyziku, chemii, biologii, angličtinu a výtvarnou výchovu. Nejvíce se jí líbilo kreslení v rámci výtvarné výchovy.

studentky (Large).jpgPro zahraniční studenty škola zajišťuje ubytování ve vybraných rodinách. Eva bydlela u paní McInally. O své hostitelské rodině vypráví: „V rodině to bylo prima. Děti mé hostitelky byly již dospělé, a tak paní McInallyová měla čas se mi věnovat.  O víkendu často vzala auto a jely jsme někam na výlet. Například jsme byly v horském turistickém středisku Wanaka. Mimo jiné zde mají unikátní třírozměrné bludiště a těžko popsatelný svět hlavolamů (Puzzle World). Líbilo se mi u jezera Hawea v nitru Jižních Alp nebo kameny v Moeraki. To je přírodní zajímavost na mořském břehu nedaleko Dunedinu. Jsou tu na pláži velké kameny ve tvaru obrovských koulí. Jak vznikly, není úplně jasné. Asi je kdysi v dávnověku zformoval mořský příboj. Podnikla jsem i výlet autobusem po Severním ostrově. Silným zážitkem bylo setkání s největšími stromy na světě damaroněmi (kauri) ve Waipoua Forest v Northlandu.

Rotorua jsem zase viděla gejzíry, bublající bahno a maorijskou kulturu. Chvíli mi trvalo, než jsem si zde zvykla na všudypřítomný zápach sirovodíku. V národním parku Tongariro jsem vystoupala do oblasti lávových polí k jezerům Tama na úpatí aktivní sopky Ruapehu.  S delfíny jsem se setkala při plavbě na trajektu z Wellingtonu do Pictonu.

V novozélandské fauně jsou zastoupeni hlavně ptáci, savci totiž až na jednu výjimku na Novém Zélandu původně nežili. V první řadě je to především pták kivi, který je jakýmsi národním zvířetem a přezdívkou Novozélanďanů. V přírodě je vzácný a spatřit ho lze prakticky jen ve zvláštních zatemněných domech, protože se jedná o nočního ptáka. Nezapomenutelné bylo mé setkání s horskými papoušky kea. Nocovali jsme jednou v horském přístřešku a najednou se ozval zvláštní hluk na střeše. Tak jsme vylezli ven, a co tam nevidíme. Ze střechy na nás civí kea. Jsou asi 30 cm vysocí a mají hrozivě zakroucené zobáky, kterými se rádi přehrabují ve věcech turistů. Jsou velmi drzí a před lidmi nemají žádný respekt. Blízko Dunedinu na výběžku Taiaroa Head jsem zblízka viděla albatrosy. Jsou to ptáci s největším rozpětím křídel a to až 3 metry.   Zde mají chráněnou kolonii. Je to jediná kolonie na obydlené pevnině. Normálně hnízdí na malých ostrůvcích ztracených v arktických mořích“.

Dojmů z Nového Zélandu bylo tolik, že ani nevím, co bych dala na první místo. Velkým zážitkem byl už samotný let. Trval celých 24 hodin. Po příletu jsem musela v Christchurchi přenocovat, protože autobus dále do Dunedinu jel až ráno. Měla jsem z toho pochopitelně strach. Ale hned na letišti mi ochotně pomohli zajistit ubytování v ubytovně Backpackers a vše proběhlo překvapivě hladce.

Velkou fascinací pro mě jako suchozemce bylo moře. Měla jsem to štěstí, že jsem bydlela kousek od pobřeží a mohla jsem si tedy Tichý oceán náležitě vychutnat. I když zjara bylo moře ještě studené, neodolala jsem pokušení si v oceánu zaplavat. Mušle a další posbírané suvenýry se mi nakonec skoro nevešly do mých zavazadel. Po zvážení kufru na letišti jsem měla 15 kg přes limit! Měla jsem ale štěstí, protože mi příslušný úředník příplatek NZD 300 nenaúčtoval. Byl fajn a asi mu došlo, že jsou kufry plné suvenýrů, bez kterých se člověk z takové cesty snad ani nemůže vrátit. Takoví jsou Novozélanďané! Jsou to lidé velmi sympatičtí, pohostinní a přátelští.

Na Novém Zélandu se mi líbil pohodový, neuspěchaný životní styl a ten volný prostor kolem. I na turisticky atraktivních místech si tu člověk mohl najít místo, kde byl sám a v klidu se mohl pokochat přírodou a zamyslet nad svým životem. Myslím, že takový pobyt, jako se poštěstil mně, obrovsky rozšíří člověku rozhled a umožní mu podívat se na věci zase trochu jinak. Lépe pak taky ocení, co máme nebo nemáme doma. Rozhodně bych zahraniční pobyt každému mladému člověku doporučila. Na Nový Zéland bych se ráda vrátila. Jsou tam lidé, které ráda opět uvidím.

Pokud i vy chcete poznat Nový Zéland, obraťte se na specialistu na tuto zemi pana Čížka,  vladimir.cizek@novyzeland.info. Poradí studentkám a studentům, kteří zde chtějí studovat na jazykové, střední nebo vysoké škole i individuálním turistům nebo brigádníkům, kteří chtějí na Novém Zélandu strávit pracovní prázdniny. Bližší informace naleznete na http://novyzeland.info/

 

 



Back to Top ↑
  • Poslední příspěvky

    • Návštěva novozélandského velvyslance v Praze 19.6. navštíví Prahu novozélandský velvyslanec pro ČR Jeho Excelence Rod Harris. Na jeho přednášku o roli Nového Zélandu a prioritách v ČR můžete přijít v 18 ...
    • poznávací zájezd na Nový Zéland http://www.radynacestu.cz/zajezd/to-nejlepsi-z-noveho-zelandu-letecky-z-prahy/ Neobyčejná výprava za poklady kraje Pána prstenů. Mohutné gejzíry, horké prameny, sopky, ledovce či hluboké fjordy. Dramatické přírodní scenérie Zélandu vás prostě dostanou. A ...
    • Jak draho je na Novém Zélandu? Obecně lze říci, že na Novém Zélandu je přibližně stejná cenová hladina jako v zemích Západní Evropy jako je Německo, Rakousko…, tedy dráže než v ČR. I ...
    • no image Vízum pro pracovní prázdniny Blíží se den, kdy je možno podat žádost o vízum pro pracovní prázdniny (WHV) na Novém Zélandu. Pro Čechy ve věku 18-35 let bude pro ...
    • studium na Novém Zélandu Podle posledních statistik je průměrná doba jazykového studia na Novém Zélandu 11 týdnů. Průměrný počet hodin výuky týdně je 21,5. Téměř polovina zahraničních studentů je ...
  • Kontaktní formulář

    Vaše jméno (vyžadováno)

    Váš email (vyžadováno)

    Předmět

    Vaše zpráva